Ve spolupráci je síla

Jak začala vaše spolupráce s ECCO? Nejdřív jsem se účastnila projektu At.Kollektive, to byl začátek mé spolupráce s ECCO. Prostřednictvím At.Kolektive jsem poznala továrnu, výrobce, nástroje, ale hlavně jsem poznala Panose [Mytaros, CEO]. Spolupráci s ním jsem si opravdu užívala. Umí dodat velkou dávku inspirace, je velmi kreativní. Taky obdivuji rovnost mezi lidmi, která v ECCO je. Celé to vzniklo velmi přirozeným způsobem.

Co vás na té spolupráci lákalo? Do té doby jsem s podobným typem firmy nepracovala. Ale pak jsem absolvovala prohlídku firemního muzea a ohromila mě inovativnost, odpovědnost a celkové povědomí všech okolo – to, že opravdu vědí, co dělají. To bylo přesně to prostředí, které jsem hledala a ve kterém jsem chtěla pracovat. Protože lidé v ECCO mají sebedůvěru, povědomí a znalosti, dokážou riskovat. Pamatuji si, jak Panos říkal: „Není co ztratit!“ Prostě dejte průchod své kreativitě. Pokud se jim to bude líbit, vezmou to, pokud ne, tak to nevezmou. Jeho upřímnost se mi líbila.

Proč jste s nimi chtěla spolupracovat znovu? Celá firma na mě dělá velký dojem. Na ECCO je něco opravdu mimořádného, nesmírně autentického a pravdivého. Všichni tu jsou upřímní a přímí. V jistém smyslu je to zábavné, protože ECCO není vysloveně módní firma, ale přesto tvoří životní styl. Veškeré procesy na mě udělaly velký dojem. Udržitelnost, řízení lidí, inovace – technické inovace, ale i způsob, jakým stále hledají nové návrháře, novou spolupráci, mladé lidi. Je to důkazem toho, jak otevřeně a moderně na mě společnost ECCO působí a jak je autentická. Pracuje tady a teď a na nic si nehraje.

Co vás na ECCO během spolupráce nejvíce překvapilo? Značku ECCO jsem vlastně neznala, a tak pro mě bylo všechno nové a překvapivé. Je to slavná, ale přitom nenápadná značka. Právě to se mi na ní líbí. Podle mě to pramení ze sebevědomí. Lidé v ECCO vědí, kdo jsou a co dělají, a mají kontrolu nad tím, jak to dělají. To v tomto odvětví není běžné.

Co si myslíte, že značce ECCO přinášíte? Nejde o to, jak do značky ECCO zapíšu, ale jak jí pomáhám. Dělám věci, které se mi líbí, věci, které mi zde možná chyběly, ale nejdůležitější pro mě je, aby naše tvorba oslovila společnost ECCO i její zákazníky. Není to kreativní řízení, je to spolupráce. Jsem ráda, že mohu pomáhat a být součástí týmu. Lidé v ECCO mají znalosti a vědí, co dělají. Nepotřebují, aby jim někdo říkal, co mají dělat. Chtějí jen získat nový pohled na věc.

Z čeho jste ve své první kolekci vycházela? Nejdřív mě napadlo pracovat v rámci toho, co už existuje. Nechtěli jsme návrháře, který přijde a všechno změní. Chtěli jsme to přesně naopak. Proto pro mě bylo důležité umět pracovat s tím, co je k dispozici. Cílem bylo zdůraznit to, co už existuje, z jiného úhlu pohledu.

Jaký byl proces navrhování? Spolupráce s Nikim Taestensenem [designový ředitel ECCO] byla velmi snadná. Neměla jsem problém mu cokoli navrhnout. Jsme na jedné vlně. Je to muž činu! Niki mi hodně pomáhal se soustředit. Vzhledem k tomu, že se vyznám v technologiích ECCO, mě bavilo pracovat se sportovnějšími, techničtějšími věcmi, jako jsou například podešve Biom. Je to úžasná práce.

Odkud se vzal nápad výrazných barev? Koželužna v ECCO je úžasná a umí svou neuvěřitelně měkkou useň zbarvit do jasných barev. To mě vždycky zaujme. Ve své poslední kolekci At.Kollektive jsem hodně využívala neonové barvy. Vliv sportu a techniky pro mě byl důležitý vždycky, ale dnes je ještě důležitější. Chci spojovat sportovní a městské prvky. Tyhle odstíny patří barvám, které obvykle uvidíte na polyesteru nebo žerzeji, na technických materiálech, ale teď je lze aplikovat i na velmi ekologickou useň.

Které modely byly technicky nejnáročnější na zpracování? Na obuvi je nejnáročnější sladit vše dohromady, ale tady bylo 90 % práce hotových. My jsme hlavně upravovali. Ta pryž a useň po stranách vypadá velmi minimalisticky, ale právě to byla obrovská výzva.

Jak byste popsala svůj osobní styl? Přála bych si uniformu, ale můj styl je absolutní opak. Mám ráda výzvy, tak to prostě je. Pro mě je obuv jedním z nejvšestrannějších prvků ženského šatníku. Boty miluju odjakživa. Někdy při oblékání začnu botami a pak doladím zbytek. Podstatné je, jak se cítíte, jak se chováte.

Stále vás potěší, když na někom vidíte svůj design? Ano, a jak! Často vídám něco z Chloé, kde jsem pracovala. Je to opravdu zábava. Jedna moje kamarádka si právě objednala něco z druhé kolekce At.Kollektive a pořád mi posílá fotky.

Nová kampaň ECCO oslavuje moderní rodinu. Co pro vás tento pojem znamená? Pro mě to je především synonymum upřímnosti. Je to extrémní upřímnost. Když mluvíte s Panosem nebo s někým jiným z ECCO, všichni se vzájemně znají – každý ví, kdo z řidičů vás vyzvedává, na čem kdo z návrhářů pracuje. Pro mě moderní rodina znamená... Přátele. Je to komunita, ve které pracujete. Myslím, že všichni máme více rodin. Já osobně mám různé rodiny, které jsem si vybrala. Mezi svou pokrevní rodinou, rodinou přátel a pracovní rodinou nedokážu vybrat jednu hlavní; podle mě je důležité mít všechny v rovnováze. Jsou pro nás zrcadlením světa, jsou místem důvěry a sebejistoty.

Na co jste ve své kolekci nejvíc hrdá? Na to, že v ECCO jsou na ni hrdí. Přišla jsem sem, protože jsem věřila, že společně můžeme něco vytvořit.

Můžete nám říct, co máme očekávat od vaší další kolekce v ECCO očekávat? Tuto jsme udělali poměrně rychle – za šest měsíců. Teď dokončujeme další, kterou uvedeme na trh v únoru 2024. A řeknu vám, že bude hodně rozsáhlá! Je toho stále víc a víc. A protože bude léto, budou v ní sandály. Potom se pustíme do dlouhodobějších projektů a začneme dělat nové podešve a podobné věci.

Co nejdůležitějšího jste se při práci na téhle kolekci naučila? Upřímně, všechno pro mě bylo nové. Nikdy předtím jsem nepracovala na dálku. Nikdy předtím jsem nepracovala s firmou, která vyrábí jen obuv. Mimo jiné se taky učím zažívat překvapení. Vždycky Nikimu navrhnu spoustu možností a on mi řekne upřímný názor na to, co bychom mohli dělat. Důvěřuji mu a nemusím tlačit na pilu. Je v tom velká volnost. Získala jsem možnost pracovat s důvěrou, sebejistotou a radostí.